Nehoda za 200 000 korun už není podle pravidel od 1. července 2025 důvodem k odhadu od stolu, ale k volání policie. Právě tady řidiči často chybují: škodu zlehčí, odjedou stranou bez dokumentace a teprve doma zjistí, že promáčknutý nárazník skrývá poškozené senzory nebo deformovanou konstrukci. Nepříjemná otázka zní, zda se vůbec vyplatí snažit se nehodu „rychle vyřešit“ bez policie. Někdy tím člověk neušetří čas, ale jen přesune problém na později, kdy už se hůř dokazují okolnosti i rozsah škody.
Nejdřív zajistěte místo. Zapněte výstražná světla, oblékněte si reflexní vestu, pokud ji máte, a postavte výstražný trojúhelník nejméně 50 metrů za vozidlo. Na dálnici patří nejméně 100 metrů za něj. Jestli je někdo zraněný, volejte záchranku na čísle 155. Policii kontaktujte na čísle 158. Při zranění nebo úmrtí se bez jejího výjezdu neobejdete, stejně jako při zjevně vyšší škodě než 200 000 korun na jednom vozidle včetně nákladu.
Policii volejte také tehdy, když nehoda poškodila zaparkované auto, plot, dopravní značku nebo svodidla. Stejný postup platí v situaci, kdy nejde bezpečně obnovit provoz. Nejde jen o formalitu. Poškozený cizí majetek má svého vlastníka a bez řádného záznamu se z banální kolize může stát spor o to, kdo co způsobil. Vozidla proto nepřemisťujte, pokud by tím vzniklo další nebezpečí; nejprve vše zachyťte fotografiemi a řiďte se pokyny policistů.
Když policie k nehodě nevyjíždí, musí účastníci vyplnit a podepsat společný záznam o dopravní nehodě. Od 1. července 2025 ho lze vytvořit také elektronicky přes rozhraní České kanceláře pojistitelů. Papírový formulář ale pořád poslouží stejně dobře, pokud do něj zapíšete všechny potřebné údaje. Patří sem místo, datum a čas nehody, popis jejího průběhu a příčiny, následky, údaje řidičů a dalších osob i údaje o vozidlech. Součástí má být nákres nebo fotodokumentace.
Právě fotografie bývají nejsilnější částí celého hlášení. Vyfoťte vozidla z odstupu tak, aby bylo patrné jejich postavení na silnici, potom jednotlivá poškození, registrační značky, dopravní značení, povrch vozovky a případné stopy po brzdění. Zachyťte také okolí, pokud může vysvětlit průběh nehody. Jedna fotka promáčklých dveří je málo. Série snímků funguje jako mapa události a po několika dnech často připomene detaily, které si účastníci vybavují každý jinak.
Do záznamu pište věcně. Popište, odkud vozidla jela, kde se střetla a co bylo vidět bezprostředně po nehodě. Nepřidávejte domněnky ani přiznání viny jen proto, aby napjatá situace rychle skončila. Druhý řidič může být rozrušený, spěchat nebo tvrdit, že škoda není žádná. To ale není důvod vynechat fotografie či podpis. Pokud se na znění záznamu neshodnete, volejte policii; společný formulář má smysl pouze tehdy, když zachycuje skutečný průběh nehody a oba účastníci s ním souhlasí.
U nehody řešené policií čtěte policejní protokol pozorně. Podepisujte ho jen tehdy, když souhlasíte s jeho zněním. Podpis není okamžik pro zdvořilost, ale potvrzení obsahu dokumentu. Několik minut věnovaných čtení může být později cennějších než dlouhé vysvětlování pojišťovně, proč jste si určité formulace nevšimli.
Záznam a dostupné fotografie předejte pojistiteli neprodleně. Pojišťovna bude potřebovat vědět, kdy a kde k nehodě došlo, kdo řídil, jaká vozidla se střetla, co bylo poškozeno a zda zasahovala policie. Přiložte společný záznam, případně údaje z policejního protokolu, fotografie a další dokumenty, které máte k dispozici. Popis události držte v souladu s tím, co je napsané ve formuláři. Pokud se jednotlivé verze rozcházejí, vysvětlete proč, místo abyste rozdíl zamaskovali neurčitou větou.
Nehoda není chvíle pro hrdinství ani pro soutěž v rychlém odjezdu. Bezpečné místo, přesný záznam a fotografie mají větší váhu než sebejisté tvrzení, že „to přece každý viděl“. A právě na takové větě se může pojistné řízení nepříjemně zaseknout.
